Dojmy z návštěvy Walesu

Letos v létě jsem měl možnost strávit týden na “ostrovech”. Konkrétně to bylo ve Walesu ve městě Swansea (cca 200tis. obyvatel). Po ránu jsem okoušel “anglickou snídani”, přes den jsem při čaji s mlékem debatoval s Welshany o jejich zemi a rozdílech mezi našimi národy a večer zabrousil i do typických Welshských “pubů”.

Cesta přes Evropu následovaná plavbou trajektem

DSC_0019-001 (683x1024)Do Království Jejího Veličenstva jsme zvolili dopravu po vlastní ose autem. 1600 kilometrů na jeden zátah a k tomu nám měl dopomoci trajekt Calais <-> Dover. Po sedmé hodině večerní jsme opouštěli Prahu a vyrazili směr Calais kde jsme měli v plánu chytit trajekt v 10:45. Cesta byla dlouhá, v noci nám i dost hustě pršelo, ale i tak jsme byli v Calais dříve než se plánovalo a trajektem v 8:50 opouštěli břehy kontinentální Evropy.

Cesta trajektem. Ano, kromě cenového rozdílu oproti tunelu je dalším předpokladem pro zvolení tohoto typu dopravy to, že bude stále o něco “zajímavější” než tunel. Co k tomu říct. Projedete pasovou kontrolou, check-inem dané přepravní společnosti, zařadíte se do správného “naloďovacího pruhu” a pak už jen vyčkáte pokynů “toho týpka s vysílačkou”. Vypadá to jako jeden velký zmatek, ale na obou březích mají tuto proceduru velice dobře zvládnutou. Nalodíte se, zajedete kam Vám ukáží, zaparkujete a tradá nahoru. Vše velice rychle, bez zádrhelů a loď může vyplout. Cesta je… nuda. Takže nejrozumnější je využít ji k tomu aby se člověk prospal a maximálně si dal čaj či kávu z lodních barů.To, co stojí za to si ohlídat je pohled na křídové útesy Britských břehů (White Cliffs) v Doveru.

DSC_0061-001 (1024x232)

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

DSC_0604 (872x1024)Po opuštění Doveru a zvládnutí prvních zátěžových zkoušek ohledně řízení na levé straně silnice, čeká člověka velice příjemná (stále však dlouhá) cesta po dálnicích Británie.

Krom některých mostů, tunelů a mýta na silnici M6 jsou zbylé dálnice a rychlostní silnice zdarma. Jsou také v nesrovnatelně lepším stavu než ty české. Výborně zpracované je značení silnic a za zmínku stojí i sjezdy/nájezdy (junctions) dálnic. Krom klasických dopravních značení pomocí cedulí nad silnicí, je zde daleko lépe zpracována organizace jízdních pruhů. Pokud se blíží větší sjezd či křížení dvou dálnic, nemáte sebemenší problém trefit správný pruh a pokračovat bez zpomalení požadovaným směrem. Doplňkové značení upřesňující směr a účel každého pruhu, stejně tak jako značení nápisy barvou přímo na silnici v každém pruhu, kde je jasně dáno číslo silnice, destinace a i to zda vede na sever, jih, západ či východ je zde všude automatické. Vždy tedy víte kam daný pruh vede a i v případě sjezdu na jinou dálnici či jinou větší silnici se není čeho bát. Britské dálniční sjezdy (junctions) jsou dlouhé odbočovací ramena, kde v podstatě ani není nutné zpomalit, vše je přehledné a rozhodně se nejedná o ostré, utažené zatáčky na jaké jsme zvyklí z našich podmínek.

Naše cesta vedla z Doveru po silnicích M20, M26, M25, po okruhu města Londýn a dále po M4 směr Wales. Jediným zpomalením (pokud nechytíte zácpu) je v tomto případě most přes řeku Severn, kde se platí mýtné za přejezd (jen ve směru DO Walesu), které je cca 6 liber.

Odjezd z Prahy byl po sedmé hodině večerní, příjezd do Swansea jsme měli kolem čtvrté hodiny dalšího dne.

Wales – město Swansea

Swansea je, po hlavním mestě (Cardiff), druhým největším městem Walesu. V minulosti to bylo průmyslové centrum, které se nejvíce rozvíjelo hlavně díky svému zpracování a exportu uhlí a mědi. (toto mají úchvatně zpracované v museu ve Swansea)

Do Swansea jsme jeli za známými, pravými Welshany, kteří náš provázeli po mnoha krásách Walesu. Swansea má díky své velikosti mnoho různých čtvrtí a mnoho tváří. Na okrajích naleznete rozměrnější domky se zahradami všechny krásně ladící do stylu města, při postupu k centru nalézáte již domky menší patrové, jednogenerační. Ovšem při jakémkoli pohledu nemůžete být zmýleni v tom zda se skutečně nalézáte v Británii, ten ráz je velice osobitý.

Swansea má kotviště, které je pěkně skryté za vraty a zdymadlem.Od tohoto kotviště se táhne pěkná pláž po celé délce zátoky až k místu zvanému Mumbles. Mumbles jsou dva skalní útvary v moři a své jméno dostali po francouzském výrazu označujícím ženské poprsí. Je to jeden z mnoha ostrovů (či jen skalních útvarů) ke kterým se dá “suchou nohou” dojít ve chvílích kdy moře za odlivu klesne. Mumbles jsou jedou ze “špiček” poloostrova Gower. Za tímto místem se rozprostírá malebná Waleshská krajina plná pastvin ovcí a dalšího dobytka.

DSC_0225-001 (1024x683)

Dan-yr-Ogof

Jedním z našich výletů bylo i místo Dan-yr-Ogof. Jedná se největší jeskynní komplex v Evropě.

Jedná se o komplex jeskynní, kterému předchází Dino-Park a také farma s ukázkou historie a sedláckého života.Pěkné místo o kterém jsem, přiznám se, do té doby neslyšel.

Rhosilli – Worms Head

Podívali jsme se také na cíp poloostrova Gover do místa zvaného Rhosilli a s tím související procházku na samotný konec výběžku zvaný Worms Head – dle tvaru “ostrova”, který omývají vlny jen kousek od pevniny. I zde se dá zmiňovaný ostrov navštívit při odlivu “suchou nohou”.

Celý tento cíp jsou pastviny mnoha ovcí a celé místo působí velice klidně a vhodně pro procházku, ale přitom se stačí podívat dolů na souboj vln s útesy a máte úplně jiný obrázek.

Velice působivý je také pohled na přilehlou pláž a to jak se za odlivu změní její podoba. Poté už je to z vody zpět k ručníku pořádná procházka.

Tenby

Tenby je malebné staré město doslova plné různých krámků, kavárniček a restaurací. Je to také město poněkud přecpané s velice úzkými uličkami a v letních měsících doslova plné lidí. Krom krátké obhlídky samotného Tenby, bylo naším cílem sehnat loď která by nás dovezla na Caldey Island, což je ostrov (již trochu dále od pobřeží) na kterém je klášter obývaný mnichy, kde se dá podniknout hezká procházka. Je možno vidět část kláštera (tu kterou mniši aktivně neobývají) a za zmínku stojí i návštěva parfumerie a čokoládovny – oboje z rukou zde žijících mnichů.

Stonehenge

Cestou zpět domů jsme se ještě chtěli zastavit u Stonehenge. Je to místo přecpané turisty, přesněji řečeno lidmi směšně zaposlouchanými do audio-průvodců, kterých je plný okruh. Ke Stonehenge se nedostanete blíž jak na nějakých 20 metrů, kolem dokola vede pečlivě vedená stezka. Je to škoda, ale zároveň pochopitelné. Nicméně i tak to místo působí zvláštním, krásným a fotogenickým dojmem.

DSC_0474-001 (1024x685)

Resumé

Výlet a zkušenosti to jsou kouzelné, krásné a nezapomenutelné. Mohu jen doporučit. V mém případě kdy jsme měli takto výborné průvodce to byl skvělý výběr krás Walesu, kterých nepochybuji skrývá mnoho a mnoho.

 

 

Napsat komentář